Pražanda se představuje

18. ledna 2015 v 23:08
Je mi něco přes dvacet let a připadám si, jako kdybych byla zaseklá někde mezi pubertou a dospělostí. Pubertou kvůli tomu, že se mi pořád dělají pupínky a dospělosti kvůli tomu, že některé mé kamarádky se začínají vdávat. A ty svatby mě, zcela upřímně, děsí.
Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych, aby se čas zastavil. Stav, ve kterém se nyní nacházím, mi totiž nesmírně vyhovuje. Asi nejvíc ze všeho si momentálně vážím svobody. Vím, že to, co teď napíšu, bude v absolutním rozporu s mým dosavadním životem, ale představa vztahu pro mě momentálně znamená jenom omezení a nic jiného. Ztrátu svobody, ztrátu sebe sama, pocit svázanosti a tísně. Vztah má být o kompromisech. Nevím, jak to máte vy, ale u mě to nakonec vždycky skončí tak, že se nějakým způsobem začnu omezovat. Neříkám, že jsem přehnaně submisivní a že ten druhý by taky nedělá ústupky, ale zjišťuji, že ty moje mi často berou mě samotnou.
Opakem svobody je nesvoboda. Proč ale v občance máme buď svobodná nebo vdaná? Asi tedy nejsem jediná, komu vdaná přijde nesvobodná.


Všude kolem sebe vidím holky, které považují to, že mají partnera, jako vrchol života. Když s někým jsou všude ukazují fotky společného štěstí a když to pak skončí místo fotek sdílí citáty o samotě a smutku. Nepíšu to nijak zle ani vyčítavě, protože sama jsem byla stejná, ale poslední dobou mám pocit, jako kdybych se probrala. Mé někdejší sny jsou pro mě nočními můrami.
Představte si obyčejný flirt. Něco naprosto neškodného, protože se to děje jen slovy. Nemá žádnou závaznost, pokud máte své hranice. Ale jakmile jste ve vztahu hranice flirtu se najednou nesmírně zúží, doslova ho zabíjí. Něco co vás dřív bavilo je najednou tabu.
Z nočních osamělých výletů do srdce města jsou v lepším případě procházky ve dvou. Už nemůžete sedět na klíně neznámému klukovi a lámat si hlavu s tím, kam až ho necháte zajít.
Nemůžete napsat kamarádkám, že se vám chce jet na dobrodružný výlet s téměř nulovým rozpočtem. Dobře, to můžete. Ale ruku na srdce. Kolik z vás to udělá a kolik z vás raději požádá o spolujízdu svého partnera (ne, není na tom nic zlého, jen to ztratí veškerou divočinu a šmrnc)? A kolik z vás, které jsou ve vztahu, se nakonec opravdu sebere a někam pojede?
Tahle pouta nám nedávají kluci. Dáváme si je my samy a jsou o to horší, že je zpočátku nechceme vidět.
Každý vztah má svůj romantický začátek a drsný konec. Nevím, jestli je horší, když je rozchodem ublíženo vám anebo když ublížíte vy. Ani jedno z toho není příjemné. Na konci vztahu není žádný vítěz. Logicky tak pak stojíte před otázkou, jestli je pro vás výhodnější jít do dalšího vztahu a nebo jestli chcete raději žít svůj život single. Nemyslím, že je na to jasná odpověď. Pokud se budeme inspirovat u zvířat, zjistíme, že jsou druhy, které bez partnera doslova neumí žít. A naopak existují druhy, a těch je víc, které si najdu partnera jenom, když se chtějí rozmnožovat.
Nemyslím, že bych chtěla být celý život sama. O čem ale jsem přesvědčená je to, že (a nyní mluvím v jednotce let) další vztah chci mít až jen s tím, kdo mě opravdu chytne za srdce. Kdo řekne pojď a já půjdu. Ne kvůli nějakým poutům, ale kvůli tomu, že to budu stoprocentně chtít. Chci vztah, který bude bláznivý a vášnivý, někdy lehký a jindy nesnesitelně těžký, ale pro který budu chtít žít. Akci, aby to tak měl i ten druhý. Neříkám, že do té doby (pokud kdy vůbec nastane) budu úplně sama. Ale asi budou brát vztahy tak, jako je bere většina mužů -nezávazně.
Nejsem si úplně jistá, že mi to hned ze začátku půjde. Ale rozhodla jsem se, že minimálně tenhle rok, budu věnovat sobecky jen sama sobě. Půjdu dělat co chci já, bodu cestovat, budu se učit nové věci a poznávat nové lidi. A zcela upřímně? Nejvíc chci a potřebuji poznat sama sebe. Chci překonávat svoje hranice, posunovat svoje tabu.
Nejtěžší to pro mě bude v oblasti sexu. Nechci, aby to teď vypadalo, že mým cílem je být kurva, to vůbec ne. Jde o to, že i když nejsem panna, jsem vlastně poměrně hodně stydlivá, až puritánská a vadí mi to. Chci umět říct, co se mi v sexu líbí a co ne. Abych to ale dokázala, musím to nejdřív poznat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama