Anální kolík

25. ledna 2015 v 16:23
Nějaké vztahy za sebou už mám. Nebudu kecat, byly jenom dva, z toho ten první vlastně ani moc vztahem nebyl. Ten druhý ale trval opravdu dlouho, v délce let.
Zajímavé je, že během toho prvního vztahu jsem byla strašně zamilovaná. Lítala jsem v tom opravdu až po uši, ale k sexu nikdy nedošlo. Bála jsem se. Myslím, že jsem mu nedokázala moc důvěřovat.
Do druhého vztahu jsem šla spíš rozumem, než srdcem. Samozřejmě jsem se pak taky zamilovala, ale už to nebylo to, co poprvé. Myslíte, že je šance, aby se city z první opravdové zamilovanosti ještě někdy, s někým jiným, opakovaly?
V druhém vztahu už samozřejmě sex byl a i když (vztah) trval opravdu docela dlouho, tak toho sexu nebylo moc. Zkrátka jsem natrefila na snad prvního kluka na světě, kterého sex moc nebral.
Druhou možností je, že ho nebral kvůli tomu, protože jsem možná dřevo, a že mi to nechtěl říct.
Každopádně každý kámen může být otesán a já se rozhodla se zdokonalit. Jdu na to samozřejmě postupně. Jednak kvůli tomu, že jsem velice stydlivá, ale hlavním důvodem je, že se zkrátka neumím a ani nechci jen tak někde spustit.


Stojím tak před poměrně zajímavým problémem, kdy se něco naučit chci, ale těžko to dokážu sama a kdy žádný vztah nechci, ale se svojí povahou se bez vztahu pořádnému sexuálnímu umění nenaučím.
Mám zkrátka svoje hranice. Dokážu se opít, a pak mi nevadí, když někomu sedím na klíně a ten někdo mě ,,zcela nenápadně" ošahává. Ale nedokážu si představit, že bych byla tak opilá, abych ho nechala, aby mě políbil.
Jediné, čeho jsem docílila bylo, že mám absolutní odpor k alkoholu, protože nedávno mi bylo opravdu zle.
Chvilkama mi pak je zle i ze mě samotné a to mi za to nestojí. Myšlenky typu: jestli nakonec není špatně, že mám nějaké morální zásady, ničemu nepomohou.
Myslím, že jediný možný způsob, jak se nějak zdokonalit u mě spočívá v tom, že potkám někoho, komu se nebudu bát říct, že zkrátka nejsem moc zkušená (ale že se ráda učím :-).
I tady ale mám své meze. Já zkrátka nechci ztratit sama sebe. Nechci se stát někým jiným než jsem byla. Chci se učit, ale nechci se ztratit. Rozumějte mi dobře, nechci být něčí objekt. Nechci být jenom něčím, co někomu uspokojuje touhy.
Nechci se stát tou ženskou, co chce nějakýho chlapa tak moc, že pro něj udělá cokoliv. Chlapi jsou totiž nastavení tak, že když jim nedáte mantinely, začnou je sami hledat. Zkouší, kam až můžou zajít (a když vyčerpají vše, začnou hledat jinde).
Znám jednoho chlapa. Kdysi jsem ho obdivovala, teď se z něj můžu poblít.
Je to holkař. Kromě sady nejrůznějších vibrátorů (doufám, že je během střídání holek aspoň umyje) a pout má další nejrůznější nástroje, například anální kolík, což je věc, o které jsem ani metušila, že existuje.
Nejdřív chce po holkách sex, pak chce anální sex, pak je chce pozorovat při čůrání, a pak... Nebudu zabíhat do mechutných detailů, zvedá se mi z nich kufr.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama